|
|
BOHUSLAV MARTINŮ: ETUDY A POLKY
Kloučková, Julie ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Gregor, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá skladatelem Bohuslavem Martinů a jeho drobnými skladbami vydanými pod souborným názvem Etudy a polky (1945). Pro práci bylo vytyčeno několik stěžejních cílů: I. představení Bohuslava Martinů jako význačné české skladatelské osobnosti, II. přiblížení forem etudy a polky skrze jejich historický vývoj a charakteristické rysy, které přispějí k lepšímu uchopení etud a polek 20. století, III. příprava materiálu pro klavírní pedagogy, jehož úkolem je usnadnit orientaci ve všech šestnácti skladbách, IV. poskytnutí přehledného souhrnu různých technických a jiných jevů prostřednictvím didaktické analýzy díla, se kterými se žák základní umělecké školy v etudách a polkách setká, V. postihnutí různých způsobů interpretace a vlastních zkušeností s nácvikem některých skladeb. Práce nabízí především historické a didaktické aspekty vzájemně na sebe odkazující. Nechybí ani hledisko formy a hudební analýzy, kterému je však věnován menší prostor v porovnání s prvními dvěma zmíněnými oblastmi. KLÍČOVÁ SLOVA Etudy, polky, Bohuslav Martinů, klavírní vyučování, hudba 20. století, Kniha I, Kniha II, Kniha III
|
|
|
Lidová hudba v tvorbě českých autorů
Melichárková, Alžběta ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá přítomností lidové hudby a kultury v díle čtyř českých autorů, Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. V teoretické části jsou skladatelé postupně představeni, a to s důrazem na stěžejní momenty a vlivy, které následně formotvorně působily na jejich vztah k lidové hudbě. Vysvětleny jsou i historicko- společenské souvislosti nutné k pochopení této problematiky. Dále jsou zde společně s notovými ukázkami uvedeny skladby, které vykazují inspiraci lidovou hudbou nebo přímo její užití. V praktické části jsou některé z nich použity jako výchozí hudební materiál pro výukové aktivity. Tyto aktivity byly vytvořeny pro výuku hudební výchovy na druhém stupni základních škol. Využívají přístupnou lidovou hudbu jakožto prostředek k pochopení poslechově složitější vážné hudby. Veškeré aktivity jsou prověřeny pedagogickou praxí a jsou opatřeny popisem, cíli, metodickým komentářem a graficky zpracovanými materiály.
|
|
| |
|
|
Jaroslav Vogel (1894-1970) - umělecký profil
Černíková, Lenka
Rámec disertační práce tvoří komplexní intepretace pramenů týkajících se dirigenta, skladatele, publicisty a organizátora hudebního života Jaroslava Vogla (1894-1970). K deskripci uceleného uměleckého profilu, syntézy a pokusu o kritické zhodnocení jsou kapitoly práce členěny tematicky s přihlédnutím k časové souslednosti. Základními zdroji se staly archivní prameny a denní tisk, ve kterých byly získané informace ověřovány a rozvíjeny. Úvodní kapitola věnovaná rodině, vzdělání a prvním profesionálním zkušenostem uvádí souvislosti mezi jeho studiem a genezi budoucího Voglova profesionálního směřování. Centrálním článkem práce je část o umělecky významném období u opery Národního divadla moravskoslezského v Moravské Ostravě mezi světovými válkami, kdy jeho operní realizace a koncerty symfonické hudby dosáhly vysoké umělecké úrovně s mimořádným společenským a edukativním přesahem. Pohled na dramaturgii a kvalitu operních inscenací a koncertů poskytly příležitost k hodnocení významu jeho organizátorské kompetence a vlivu na rozvoj ostravské hudební kultury. Poprvé vůbec práce uvádí korespondenci dirigenta Jaroslava Vogla s Paulem Hindemithem a Igorem Stravinským a písemné kontakty s předními českými umělci. Kompoziční činnost Jaroslava Vogla, prezentována obvykle jeho čtyřmi operami, odkryla poměrně...
|
|
|
Básnický prožitek Vysočiny
Veselá, Anna ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Na Vysočině se narodila řada významných básníků a prozaiků, z nichž mnozí se sem po celý svůj život vraceli. Tato práce si klade za cíl porovnat vybraná díla čtyř českých básníků, ve kterých se objevuje obraz Vysočiny. Jan Zahradníček v básnické sbírce Pozdravení slunci upíná svou pozornost ke slunci, které svítí na celý kraj a pomáhá při práci místním obyvatelům. František Halas v lyrizované próze Já se tam vrátím… představuje proměnu Vysočiny v průběhu ročních období, kdy se před čtenářem objevuje neuvěřitelná přírodní scenérie. Ve sbírce Setba samot od Bohuslava Reynka se Vysočina stala dějištěm rozhovoru básníka s Bohem. Miloslav Bureš oživil ve sbírce Otvírání studánek tradici, kterou se každoročně obnovoval vztah mezi lidmi a přírodou, která všem daruje zdroj života.
|
|
| |
|
|
Bohuslav Martinů - Voják a tanečnice
Velická, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Spurný, Lubomír (oponent) ; Zouhar, Vít (oponent)
Mgr. Eva Velická Bohuslav Martinů - Voják a tanečnice Dizertační práce Abstrakt První opera Bohuslava Martinů (z celkových 16) Voják a tanečnice, H. 162 spadá svým vznikem (1926-1927) do období počátečních let skladatelova pařížského pobytu, kdy můžeme na jeho tehdy vzniklých skladbách pozorovat snahu reflektovat různé dobově aktuální hudební směry a vlivy. Voják a tanečnice je svébytným příkladem absorbování těchto vlivů na pozadí tříaktové komické opery. Společně s libretistou Janem Löwenbachem se Martinů snažil vytvořit "novou operu buffu", což však nebylo pochopeno dobovou kritikou. Opera byla premiérována roku 1928 v Brně. Četnost premiér scénických děl Bohuslava Martinů v Národním divadle Brno poukazuje na to, že uvedení této operní prvotiny nebylo náhodou, ale součástí cílené dramaturgie brněnské scény. Opera reflektuje tradici zvoleného operního žánru a zároveň odráží dobové tendence v umění 20. let 20. století, ať už se jedná o zapojení humoru v hudbě, vliv epického divadla či zpracování antického tématu. Summary The first opera by Bohuslav Martinů (from the total of 16) named Voják a tanečnice (The Soldier and the Dancer), H. 162 was created in the initial years of Martinů's stay in Paris (1926-1927), when the effort to reflect different contemporary music trends and influences can be traced in...
|
|
|
Hledání inscenační tradice opery Julietta Bohuslava Martinů na českých jevištích
Řeháková, Kateřina ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Bc. Kateřina Řeháková Hledání inscenační tradice opery Julietta Bohuslava Martinů na českých jevištích Abstrakt Diplomová práce popisuje všechny inscenace opery Bohuslava Martinů Julietta na našich jevištích od světové premiéry v Praze v r. 1938 až po prozatím poslední, uvedenou v Brně v r. 2009. Pojmenovává inscenační postupy, sleduje jejich proměnu a ukazuje, v čem na sebe navazují či v čem jsou originální. Klíčová je první inscenace z r. 1938 dirigenta Václava Talicha, režiséra Jindřicha Honzla a výtvarníka Františka Muziky, kteří ve vzájemné shodě vytvořili scénické dílo, jež sám skladatel považoval za dokonalé. Jindřich Honzl nastolil zásadní inscenační otázku, se kterou se poté střetávali všichni další režiséři, a to do jaké míry má být Julietta hrána jako sen a nakolik má být realistická. Úspěšnější byli spíše ti režiséři, kterým se podařilo najít správnou rovnováhu.
|
|
|
Folklorní inspirace Bohuslava Martinů
Gabrielová, Jarmila
Studie se zaměřuje na vokální a jevištní dílo B. Martinů a sleduje 1) rozhodující momenty skladatelova dětství a mládí do 20. let 20. stol., 2) "obrat" B. Martinů k českým a moravským lidovým zvykům a jeho motivům ve 30. letech 3) motivy pro skladatelův zájem o lidové texty a témata ve 40. a 50. letech 20. století.
|
host ::
RSS.